Brno - Bystrc

    První písemná zmínka dokládající existenci obce Bystrc pochází ze druhé poloviny 14. století a úzce se váže k významné postavě moravských dějin - markraběti Janu Jindřichovi (vládl v letech 1350-1375). Tento markrabě, mladší bratr Karla IV., daroval v roce 1373 augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše horu zvanou Hlubočec, nacházející se nad řekou Svratkou proti vsi Bystrc. Takto je tedy poprvé uvedeno jméno bystrcké obce na darovací listině Jana Jindřicha z 29. prosince roku 1373.

    Ves Bystrc byla po dlouhou dobu zeměpanským majetkem, tedy majetkem panovníka, a spadala pod správu zeměpanského hradu Veveří. Na počátku 17. století měla Bystrc 37 domů, ve kterých žilo okolo 250 obyvatel. Velmi nepříznivě ale zasáhla do života obce třicetiletá válka. Zvláště citelně byla ves Bystrc postižena v průběhu druhého švédského obléhání Brna v květnu až srpnu roku 1645, kterému velel proslulý válečník oné doby - generál Leonard Torstenson. Jeho vojáci sice odtáhli po téměř čtyřměsíčním obléhání Brna a špilberské pevnosti s nepořízenou, za odcházejícími švédskými jednotkami však zůstaly zpustošené a poničené vsi a usedlosti v blízkém i širším okolí Brna. Obec se však z válečných útrap vzpamatovala poměrně brzy, neboť již v roce 1668 se v Bystrci uvádí 34 usedlostí. Ze 37 usedlostí před třicetiletou válkou zůstaly tedy pouze tři neobsazeny. V roce 1834 čítala Bystrc 643 obyvatel a 113 domů. O deset let později, v roce 1844 byl hrad Vevří prodán řecké rodině Siny za 710.000 zlatých. Právě u této vrchnosti se po zrušení poddanství v roce 1848 bystrcká obec vykoupila ze svých břemen za peněžní částku 11.672 zlatých a 26 krejcarů.

    V 19. století v Bystrci přibývalo obyvatel, kteří za prací docházeli do brněnských textilek a dalších závodů. Součastně se Brno stávalo také pro Bystrc přirozeným odbytištěm zemědělských a potravinářských produktů, z nichž nejznámějším a nejvíce žádaným se na brněnských tržištích již od 18. století stal bystrcký chléb. Lepšího spojení Bystrce s Brnem bylo dosaženo silnicí vedoucí z Brna přes Veveří dále k Tišnovu, která byla zbudována v letech 1829-1846. V době před první světovou válkou, podle posledního sčítání lidu v Rakousku-Uhersku v roce 1910, žilo v Bystrci 1.535 obyvatel a obecní výstavbu představovalo 260 domů. Posledními pány na hradě Veveří byli De Forestové, vlastnící veverské panství od roku 1896. V roce 1925 přešel hrad do vlastnictví československého státu.

    V letech 1918-1939 došlo v Bystrci ke společenskému a hospodářskému vzestupu. Obec se ještě více přiblížila zemskému hlavnímu městu, a to jak v roce 1925 zřízenou autobusovou dopravou na trati Veverská Bitýška - Bystrc - Brno, tak také pravidelnou autobusovou linkou Bystrc - Žabovřesky, zavedenou v roce 1930. Dodejme jen, že přímého spojení s Brnem se Bystrci dostalo v květnu roku 1948 v podobě pouliční elektrické dráhy. Největší událostí, která se v době první republiky na bystrckém katastru udála, byla však bezpochyby výstavba Kníničské přehrady. Projekt přehrady vypracovali inženýři J. Mazel, K. Lossman, S. Kratochvíl a A. Homola. Dílo v hodnotě 59 milionů korun provedla firma Müller a Kapsa spolu s Českomoravskými strojírnami v Blansku a Vítkovickými železárnami. Kníničská (či Brněnská) přehrada je jednou z atrakcí, patřících již neodmyslitelně k Bystrci. Druhou zdejší pozoruhodnost představuje zoologická zahrada na Mniší hoře, s jejíž výstavbou bylo započato v roce 1950, a to podle koncepce ing. arch. Otty Fischera. Zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 30. srpna 1953 a od té doby její vstupní branou prošlo téměř deset milionů návštěvníků.

    Dne 27. dubna roku 1945 byla Bystrc konečně osvobozena od nacistů. Stále větší provázanost Bystrce s Brnem vyústila ve sloučení obce s moravskou metropolí. Bystrcký katastr byl k městu připojen ve dvou etapách. První etapa nesla datum 1. červenec 1957, druhá pak 1. červenec 1960. Od té doby se stala bystrcká obec, čítající 1.543 obyvatel, součástí města Brna. Na území obce se od 70. let uskutečnila rozsáhlá, především bytová výstavba, která nezvratně změnila vesnický charakter Bystrce v jeden z největších sídlištních celků na okraji Brna. Při sčítání lidu v roce 1991 žilo v Bystrci 23.588 obyvatel. Městská část Brno-Bystrc se tak, co do počtu obyvatel, stala šestou největší samosprávnou jednotkou na území Brna.