Pár vtípků ze života ...

" Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. "

Sedí lord ve svém pokoji, hledí zamyšleně do plápolajícího krbu, popíjí svojí obvyklou sklenku whisky, venku sněží a on čeká, až přijede jeho manželka s tchyní. Po chvíli vstoupí do pokoje Jean: "Pane, zaslechl jsem rolničky - přijely saně." "Obě, Jean?"

Malé velblouďátko se ptá matky velbloudice: "Maminko proč mám na zádech dva hrby ?" "To je tvá zásoba vody, až půjdeš pouští nebudeš muset pít." "A proč mám žlutozrzavou barvu ?" "Až si v poušti lehneš tak tě nikdo neuvidí." "A proč mám tak dlouhé řasy ?" "Až bude v poušti foukat vítr, tak ti se ti nedostane písek do očí." "Takže jestli tomu dobře rozumím, tak je mi to tady v ZOO všechno úplně na hovno."

Policajt zastavil auto. "Pane řidiči, nesvítí vám heligon. To bude za 500,- Kč." "Snad halogen, ne?" "Á tak pán je ještě suterén..."

Zastaví celník na hranici auto a řekne řidiči, ať si vystoupí. Celník prohledá auto a vytáhne sáček s nějakým bílým práškem. Ochutná a ptá se řidiče: "Heroin?" Řidič odpoví: "Ne. Jed na krysy."

Vejde babka na pánskou toaletu a přítomný pan ji upozorňuje: "Babičko, tady je to jen pro pány! A babka povídá: "A chudák aby se posral, ne?!?"

Situace: Oni leží příjemně unaveni v posteli. On: "Miláčku, co kdybych přišel zítra k vám a přede všemi tě požádal o ruku?" Ona: "Hmmm, manžel by asi zuřil a děti by se smály."

Anička volá Pepíčkovi a říká: "Pepíčku, přijď večer k nám, nikdo nebude doma." Pepíček se oholí, vymydlí, jde k Aničce, zazvoní a… nikdo není doma.

"Namísto antikoncepčních tablet jsem omylem brala antidepresiva, teď mám šest dětí a je mi to jedno."

Nesnáším svatby. Nenávidím, když mě příbuzní plácají do zad a říkají: "Další jsi na řadě ty!" Oplácím jim to na pohřbech - říkám jim to samé…

Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Ale když se chce postavit, spadne zpátky do židle. "Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe." Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe. U čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domů doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: "Tys byl včera zas pěkně sťatej, co?" "Jaks to poznala? Vždyť jsem byl tak potichu…" "Ale, ráno tady byla hostinská, že sis v hospodě zapomněl svůj invalidní vozejk!"